​

V aktuálních diskusích o společnosti na Blízkém východě a v muslimských zemích je odlišná sexuální orientace nebo pohlavní identita jedním z častých argumentů sloužících k vymezení se vůči muslimům jako celku. Často máme také tendenci jiné kultury hodnotit z perspektivy vlastního kulturního kontextu nebo na základě vlastních kategorií a terminologie.

Homosexuální projevy v Jordánsku oproti jiným zemím v regionu nelegální nejsou. Lidé s jinou než heterosexuální orientací se však často setkávají s perzekucí ze strany tamní konzervativní společnosti. Diskriminace a násilí páchané na lidech s odlišnou sexuální orientací nebo identitou se ale zdaleka netýká jen muslimů, prostupuje všemi tamními komunitami – ať už muslimskou, křesťanskou nebo ateistickou. Většina samotných homosexuálních mužů a žen, se kterými jsem měl možnost se setkat, proto připisují daný stav lokálním tradicím a konzervativní patriarchální společnosti.  

Zatímco se k nám skrz média, politickou sféru nebo protiislámská hnutí dostávají různé zjednodušené nebo černobílé informace, realita každodenního života mužů, kteří mají rádi muže, a žen, které mají rády ženy, je mnohem komplexnější. Jak říká v nedávném rozhovoru výrazná postava jordánského LGBT hnutí Madian Al-Jazerah: „Je dobré podotknout, že zkušenosti s muži, kteří mají sex s muži, a ženami, které mají sex se ženami, se objevuje napříč naší historií - jak tradované, tak v písemných pramenech. Z té nálepky homosexuála se vlastně stalo stigma někdy v 19. století. V arabské kultuře to bylo vždy přítomné a v podstatě otevřené, nikdy to ale nebylo pojmenované nebo označkované. Vychází to z naší kultury.“ Označovat se za homosexuálního muže nebo ženu jde podle Al-Jazeraha proti konceptu studu, kdy není akceptovatelné hovořit o sexu ani v souvislosti s heterosexuálním párem. Pokud se muž otevřeně definuje jako gay, vytváří tím podle něj v očích společnosti tuto souvislost. Dokud se však muž či žena takto nedefinuje a neprezentuje, společnost takové chování vesměs přehlíží. Už i proto, že často oddělené světy mužů a žen sexuálním vztahům mezi příslušníky stejného pohlaví nahrávají. Ty jsou často vnímány jako přirozené „úlety“, kterým se nepřisuzuje větší význam.

Kultura LGBT komunity, pokud na ni aplikujeme naši západní terminologii (vůči které se také mnozí tamní aktivisté a intelektuálové z výše uvedených důvodů vymezují), by se dala zjednodušeně označit za kulturu skrývání a duálních životů. Většina mužů a žen majících zalíbení v osobách stejného pohlaví proto mnohdy vedou dvojí život – život spořádaného syna nebo dcery, otce nebo manžela a život podle svých představ - na základě vlastní přirozenosti.