LUKÁŠ HOUDEK
ARTWORKS
Refurental
online intervence / online intervention (2015-2016)
Autoři / Authors: Lukáš Houdek, Susa Gunzner & Grandhotel Cosmopolis
www.refurental.com
REFURENTAL is an online art project by Lukáš Houdek and Susa Gunzner-Sattler realised in cooperation with an untraditional refugee facility Granthotel Cosmopolis. The project seeks to point out paradoxical situations connected to the so-called refugee crisis.
Reducing human beings to one of their partial aspects by naming them refugees is like an act of product labelling and thereby creates a clear distance between „them“ and „us“. The project is a reaction to this dehumanisation that takes place in internet discussions and in everyday conversations up to media reports and political debates. While talking about „refugees“, „waves“ and „hordes“, we forget about individuals and our own involvement in the past and current global context.
We live in times where everything and everyone is controlled by basic economical categories. Those who find themselves in desperate situations, try to run to safety, or leave because of horrible live conditions, are often used for their DHS (Deep Human Story). They became a popular commodity in the world of western art and media. Journalists are pushed by their editors to write about refugees suffering, life tragedies and to make their tear-jerking portraits. Artists are pushed by grant challenges to create artistic projects on the refugee topic. On the one hand, it is a logical and senseful approach. On the other hand, what does it mean for people who are the central motive in this? Do we actually care about refugees or do we strive for publicity and social prestige that our projects bring us? Being part of this process the authors of the REFURENTAL project are questioning their own work.
REFURENTAL je online projekt Lukáše Houdka a Susy Gunzner-Sattler realizovaný ve spolupráci s netradičním domem pro žadatele o azyl Grandhotelem Cosmopolis. Cílem projektu je poukázat na časté paradoxní situace, ke kterým v souvislosti s takzvanou uprchlickou krizí dochází.
Redukce lidských bytostí jen na jednu z jejich identit – kategorii uprchlíků – připomíná proces označování produktu. Vytváří jasnou hranici mezi „jimi“ a „námi“. Projekt je reakcí na naprostou dehumanizaci lidské bytosti, ke které v případě běženců dochází jak v každodenních rozhovorech lidí, tak v internetových diskusích. Mluvíme o vlnách a hordách, zapomínáme však na jednotlivce a také na naši vlastní účast na světových událostech – historickou i tu současnou.
Žijeme v době, kdy kdokoliv a cokoliv může být podřízeno jednoduchým ekonomickým kategoriím. Také ti, kdo se ocitli v zoufalé situaci a prchají do bezpečí, nebo odcházejí kvůli neuspokojivým životním podmínkám, jsou stále častěji vědomě i nevědomě využíváni pro svůj HLP (hluboký lidský příběh). Stali se totiž žádaným tématem ve světě západního uměleckého provozu a médií. Novináři jsou často svými editory tlačeni do psaní o běžencích, jejich utrpení a životních tragédiích a do pořizování jejich dojemných portrétů. Umělci jsou zase nejednou grantovou výzvou motivováni k vytváření uměleckých projektů na uprchlická témata, případně k tvorbě participativních projektů s uprchlíky, které jim také mohou přinést pozornost diváků i médií. Je to na jednu stranu logický a opodstatněný směr. Co z toho však mají lidé, kterých se toto téma bezprostředně týká? Záleží nám skutečně na uprchlících, nebo v tom hraje roli také zájem veřejnosti a sociální prestiž, kterou nám podobné projekty přinášejí? Tyto otázky si kladou i autoři projektu REFURENTAL, protože také oni sami jsou součástí tohoto procesu.